O nás
Lis ve zkratce
Druh: Osel domácí || Poddruh (plemeno): neznámé || Pohlaví: hřebec
Zbarvení: tmavý hnědák || Datum narození: 23.4.1995
Vrozené znaky: úhoří pruh || Váha: cca. 370 kg || Výška (KVH): 120 cm
Výška (udávaná v palcích): 47" (standard)
O Lisovi
Lis je oslí hřebec, neznámého plemene. Řekla bych ale, že vzhledově je nejvíc podobný oslu pyrenejskému. Lisoun je vyrovnané, relativně mírné, melancholické povahy, která někdy ale přechází v extrémní flegmatismus, to když zrovna nemá náladu nic dělat, jen se pást. :D Výjimkou ale nejsou ani dny, kdy je z něj pořádný divoch a není lehké s ním vyjít.
Je na sebe velmi opatrný, pozorný, co se okolí týče a nic nedělá bez rozmyslu, což nás už několikrát zachránilo. Do nových věcí se zrovna nehrne, ale jakmile zjistí, že to není nic nebezpečného a že mu to nedělá problém, baví ho to a je ochotný.
Myslím, že nejvíc ho baví práce ze země, ale ani jezdectví, včetně skákání, pro něj není cizí. Je to velmi nadaný skokan, se svou výškou 120cm mu nedělá problém s rezervou skočit 1m, dává ale přednost překážkám do 80cm.
Pravidelně za ním chodím od ledna 2012 (na začátku jsem u něj byla vždy jednou týdně - v sobotu), znám ho už ale mnohem déle, ježdění s ním jsem propadla asi v 10-ti letech. :) Teď jsem s ním téměř všechny víkendy (někdy i pátky), volna, svátky, prázdniny...
Ze začátku si se mnou dělal, co chtěl, on byl ten, který rozhodoval, co bude. Naklusat či nacválat, když jsem to chtěla já, bylo absolutně nemyslitelné. Tehdy jsem to odůvodňovala, že "je to osel, ten neposlouchá", nebo "na něm se nedá moc naučit, protože si dělá, co chce" a podobnými kravinami, dnes však vím, že stačilo, abych s ním zhruba rok a půl pravidelně trénovala a byl z něj úplně jiný oslík - poslušný a ochotný.
Je velmi inteligentní a dnes už se mu vůbec nedivím, že dělal, to co dělal, protože když jsme jednou za čas jeli někam ven a já jsem vůbec neuměla jezdit, tak proč by se taky měl snažit mi vyhovět?
Učila jsem ho naklusat, nacválat na pobídku, couvat, to vůbec nechtěl dělat - zabývali jsme se tím strašně dlouho a teď ho to moc baví, couvá si i sám od sebe. :D Odmítne couvat, jen když má udidlo, je na to hodně citlivý a nejradši jezdí jen na parellce.
Všechno nové se nejdřív učíme ze země a když to Lisovi jde, začneme s učením pod sedlem. Ovládá kompliment, který jsme se taky učili celkem dlouho, protože Lis je takový, že pokud mu nevyhovuje nějaký způsob učení, musíte hledat jiný, a někdy trvá docela dlouho, než přijdu na způsob, který ho baví. Strašně rád se ksichtí, nebo-li usmívá, to zkouší na každého, když cítí nějakou dobrůtku. :)) Ze země umí i obrat kolem předku, zkoušeli jsme ustupování na holeň, což myslím, že se při troše tréninku taky hezky naučí. Pak jsme zkoušeli i základ španělského kroku a takové věci. :)
Je na sebe velmi opatrný, pozorný, co se okolí týče a nic nedělá bez rozmyslu, což nás už několikrát zachránilo. Do nových věcí se zrovna nehrne, ale jakmile zjistí, že to není nic nebezpečného a že mu to nedělá problém, baví ho to a je ochotný.
Myslím, že nejvíc ho baví práce ze země, ale ani jezdectví, včetně skákání, pro něj není cizí. Je to velmi nadaný skokan, se svou výškou 120cm mu nedělá problém s rezervou skočit 1m, dává ale přednost překážkám do 80cm.
Pravidelně za ním chodím od ledna 2012 (na začátku jsem u něj byla vždy jednou týdně - v sobotu), znám ho už ale mnohem déle, ježdění s ním jsem propadla asi v 10-ti letech. :) Teď jsem s ním téměř všechny víkendy (někdy i pátky), volna, svátky, prázdniny...
Ze začátku si se mnou dělal, co chtěl, on byl ten, který rozhodoval, co bude. Naklusat či nacválat, když jsem to chtěla já, bylo absolutně nemyslitelné. Tehdy jsem to odůvodňovala, že "je to osel, ten neposlouchá", nebo "na něm se nedá moc naučit, protože si dělá, co chce" a podobnými kravinami, dnes však vím, že stačilo, abych s ním zhruba rok a půl pravidelně trénovala a byl z něj úplně jiný oslík - poslušný a ochotný.
Je velmi inteligentní a dnes už se mu vůbec nedivím, že dělal, to co dělal, protože když jsme jednou za čas jeli někam ven a já jsem vůbec neuměla jezdit, tak proč by se taky měl snažit mi vyhovět?
Učila jsem ho naklusat, nacválat na pobídku, couvat, to vůbec nechtěl dělat - zabývali jsme se tím strašně dlouho a teď ho to moc baví, couvá si i sám od sebe. :D Odmítne couvat, jen když má udidlo, je na to hodně citlivý a nejradši jezdí jen na parellce.
Všechno nové se nejdřív učíme ze země a když to Lisovi jde, začneme s učením pod sedlem. Ovládá kompliment, který jsme se taky učili celkem dlouho, protože Lis je takový, že pokud mu nevyhovuje nějaký způsob učení, musíte hledat jiný, a někdy trvá docela dlouho, než přijdu na způsob, který ho baví. Strašně rád se ksichtí, nebo-li usmívá, to zkouší na každého, když cítí nějakou dobrůtku. :)) Ze země umí i obrat kolem předku, zkoušeli jsme ustupování na holeň, což myslím, že se při troše tréninku taky hezky naučí. Pak jsme zkoušeli i základ španělského kroku a takové věci. :)
© Osloviny 2011-2014; R. Chábová | Všechna práva vyhrazena